Brutus Extreme Orienteering, to zní jako závod pro začátečníky (triatlon, obrazy v hlavě, sýc rousný, kalous pustovka, Kačerov)

Před lety si tři kluci řekli, že by si rádi zkusili triatlon. A protože na skutečný závod se báli, naměřili si trať kolem rybníku. Podobných příběhů znám několik, tenhle je ale výjimečný tím, že se dotyčný závod běží i o 21 let později a krapet se rozrostl. Furt se jezdí i na kolech s košíkem a nosičem, ale taky už na triatlonových speciálech a v dresech za pět tisíc.

Jsou obrazy, které z hlavy nedostanete. Třeba když vám Medvěd napíše, abyste se podívali na růst počtu nakažených v Německu. Nebo když si všimnete, že fontána na Kačerově vypadá jako prasklá stolička.

Po letech zase běhám v Krčáku a vážně mě to baví. Ranní Praha v nedbalkách, bez turistů, se tváří jako by stejně jako vy zaspala budík. Stíháte tečku na Google mapách a ona skáče tam a zase zpátky.

Jako venkovan nasednete po cestě na metro na opačný směr. A Coura Loar, vám napíše, že je Ofélie fakt ráda, že s váma na rogaining nejela. Do háje, já nikdy na žádný rogaining nechtěl! Ale tohle mne teda točí. Takže si prohlížím kalendář na konec roku 2021, vybírám potenciální parťáky, trochu se těším a trochu bojím. Brutus Extreme Orienteering, to zní jako závod pro začátečníky!

Po oslím můstku zpátky na triatlon, který měl letos obrátkovou trať na kolo neb uzavírka. Když za třema nasprejovanejma vykřičníkama přejíždím obrátkovou šipku s nápisem OTT, trvá mi ještě 20 metrů než uvěřím, že si jí Kuba přede mnou nevšiml. Teprve pak vysprintuju a začnu křičet. 

Na bandasce se jmény vítězů převažují jména otců zakladatelů. Když jejich mladší kamarádka začala chodit s takovým intelektuálem (dnes docentem) s kuchařským učňákem, nevypadal na prvních ročnících nebezpečně, ale letos s ním bandaska zaslouženě odlétá na 10 měsíců do New Hampshire. "Jak daleko je to z Dartmouth na Appalachian Trail?", ptám se ho večer u čuníka. "AT vede přímo skrz univerzitní areál" A mně se zaleskne v očích, ale to už bude jiný příběh.