Cvičení v nelpění

 Na jaře se mi (zčásti i díky covidu) povedl perfektní maratonský tréninkový cyklus, odběhala jsem téměř všechno, co bratři předepsali, a na konci zaběhla moc pěkný osobák. Bylo mi jasné, že taková situace se už nemusí opakovat, a taky ne. Ale to si člověk může pětkrát říct a stejně si to neuvěří.

Podzimní maraton je jedna velká frustrace. Prázdninové služby, dovolené, drobné nachlazení, vždycky odtrénuju deset dní a něco se stane, krok dopředu a dva kroky zpátky. Tak se s tím pomalu smiřuju a snažím se hlavu zvyknout na to, že prostě stihnu, co stihnu, v Berlíně tomu dám maximum a že třeba dítěcí neštovice jsou mimo moji kontrolu. Zdravím od průduškového čaje.